O toxické psychóze hovoříme v souvislosti se zneužíváním některých psychoaktivních látek. Nejčastěji bývá spojována s metamfetaminem/pervitinem, amfetaminy, kokainem, halucinogeny a THC potentním konopím. V případě psychostimulancií (pervitin, amfetaminy...) se často jedná o paranoidní psychické ladění. Jde o psychotickou poruchu (onemocnění) podobnou schizofrenii, rozdíl lze poznat obvykle až podle průběhu choroby a údajů o amnézii. Při závažnějším průběhu toxické psychózy může být jedinec nebezpečný sobě i ostatním. Za takových okolností bývá nezbytná hospitalizace na specializovaném psychiatrickém pracovišti. Toxická psychóza obvykle spontánně odezní i bez potřeby medikace. Psychoterapeutická podpora je vždy na místě.
Zásadní vlastností toxické psychózy či paranoidně-halucinatorního syndromu u stimulancií je zrádná plíživost a nepozorovatelnost v počátcích. První příznaky bývají obvykle přecházeny bez povšimnutí a postižená osoba ani okolí nepociťují žádné znepokojení. V okamžiku, kdy je porucha nápadná i dalším osobám, už se obvykle jedná o velmi rozvinutou psychózu.
Toxická psychóza se projevuje sluchovými halucinacemi a halucinacemi jiných smyslů (zrakové halucinace sem patří výjimečně). Postižená osoba se cítí pronásledovaná, je velmi vztahovačná. Má pocit, že se pro ti ní všichni spikli, že ji přátelé pomlouvají či o ní alespoň hovoří. Je neklidná nebo naopak strnulá, prožívá abnormální emoce, které často nemají reálný základ, úzkostná. Brání se proti domnělému útoku nebo se dává na útěk před něčím, co se odehrává jen v její mysli.
Uživatelé pervitinu znají toxickou psychózu, respektive paranoidně-halucinatorní syndrom pod slangovým označením „stíha“. Taková stíha může být dílem okamžiku intoxikace velkými dávkami a pak samovolně odeznít. Může ale také jít o závažné duševní onemocnění vyžadující lékařskou péči.
Článek pouze obecně shrnuje dostupné informace, konkrétní případy se mohou lišit. Vždy doporučujeme jejich individuální konzultaci.