INTERNETOVÁ PORADNA
15.1.2016
Dobrý den ,chtěla jsem se zeptat jak mám komunikovat a chovat se k řítelovi ,když se mi přiznal,že užívá pervitin a že stím potřebuje pomoc. Nejdřív jsem mu zakazovala kamarady u , kterých si to splašil, ale to bylo špatmě protože jsem ho prý vybuzerovala. Máme spolu půlročního syna a ani to ho nemotivovalo aby prestal uz ho podezivam a vidim to na nem pokazdy když od nekud prijede asi jsem prastana ale nemuzu si stim pomoc a nevim co uz pro to udelat aby to nebral a byli jsme spokojena rodina. jednou jsem u nej nasla i jehlu ale tvrdil mi ze chtěl si to pichnout ale nakonec to neudelal mam mu verit? uz jsem mi ztrací doma vselijake věci co by mohl za par stovek prodat asi proto abych nepoznala ze si to jde koupit prtoze kdyby si vzal peníze který mame po 6letem vztahu spolecne tak bych ho hned podezírala da se i toto nejak odbourat? jak snim mam komunikovat abych teda nebuzerovala mam se tomu smat? mm brečet?nebo mu mam vyhrozovat když neprestane tak od nej odejdu neublizimu to ještě vic?
33024Dobrý den Aneto,
děkujeme za Vaši důvěru, píšete nám v nelehké situaci, kdy se Vám přítel přiznal, že užívá pervitin. Nevíte, co máte dělat, aby přestal, potřebovala byste poradit, jak zabránit tomu, aby se Vám neztrácely cenné věci a jak s ním komunikovat, abyste mu neublížila.
Určitě nejste praštěná, pokud teď přítele více pozorujete. Spíš to vnímám takt, že o něj a Váš vztah máte starost. Pak je přirozené, že se snažíte zjišťovat, jak se situace vyvíjí. V rámci komunikace bývá nejúčinnější o všem si v klidu a otevřeně promluvit. Je důležité, aby přítel věděl, jak se cítíte, co pro Vás a Vaši rodinu jeho užívání znamená a aby znal také hranice, přes které nejste ochotna zajít. To se může týkat právě ztráty různých věcí nebo nálezu injekční stříkačky. Vaše podezírání i nedůvěra je v takových situacích opravdu pochopitelná. Jaká je pravda a zda příteli máte věřit, říci nedokážu. Stejně tak nedokážu posoudit, jak na něj zapůsobí, pokud mu budete vyhrožovat odchodem. Říkám si, že je to otázka spíše na Vás. Pokud by nepřestal, jste ochotna s ním i za takových podmínek žít? Dokážete si představit, že byste opravdu odešla? Chápu, že může jít o snahu přimět partnera k nějaké změně. Ta by ale v ideálním případě měla vycházet z jeho vlastního rozhodnutí. Proto mi přijde důležité, že on sám říká, že potřebuje pomoc. Pokud to znamená, že je ochoten svou situaci řešit, doporučovala bych obrátit se na odborníka z drogové oblasti (psychologa/terapeuta), se kterým byste společně mohli najít odpovědi na Vaše otázky a zjistit, co by příteli pomohlo. Tyto služby nabízí například Poradna pro rodiče a blízké uživatelů drog (Sananim) nebo Centrum pro rodinu (Drop In). Také si můžete přečíst tuto poradenskou příručku (primárně určenou pro rodiče, ale vhodnou i pro partnery osob užívajících drogy).
Píšete, že příteli nechcete ublížit a ráda byste měla spokojenou rodinu. Tu však budují oba dva partneři. Pokud je snaha pouze na jednom, může jít o velmi vyčerpávající úsilí bez žádaného výsledku. Stejně tak, jako se snažíte brát ohledy na přítele, měl by je brát i on na Vás. Umím si totiž představit, jak momentální situace může ubližovat Vám. Proto bych Vás ráda maximálně podpořila, abyste na ni nebyla sama a i v případě, kdy by přítel spolupráci odmítl, využila služeb některé z poraden.
S přáním mnoha sil poradna EXTC