Zodpovězený dotaz

Dotaz

Dobrý den, z extází jsem začala před rokem, měla jsem ji jen párkrát, naposled v červenci a pak až nyní v lednu. Ten první půl rok byl úplně v pohodě, na dojezdu jsem byla jen dost unavená, žádné deprese ani nic. V červenci se mi stalo, že mi to naběhlo dost zle, asi to ale bylo tím, že jsem se nenapila (přitom vždy jindy mám obrovskou žízeň). Pak to přešlo, ale už jsem si moc nezatančila. To ale nepotřebuji vysvětlit, i když to bylo taky zvláštní. To, co se mi ale stalo teď, bylo fakt hrozný. Já a 5 mých přátel jsme si dali nejspíše to samé (1 zdroj a řekla bych, že kvalitní, nedal by nám nějakou divnou smíchaninu - ale to asi nemůže vědět nikdo). Nicméně na mě to působilo viditelně víc než na moje kamarády a to jsme měli všichni po půlce (můj přítel netančil skoro vůbec, přitom měl půlku toho samého, co jsem měla já). Ale mně připadalo, že jsem teda sjetá dost, tančila jsem skoro vkuse, jen kraťoučké přestávky (dohromady to mohly být tak 3 nebo 3,5 hodiny). Vícekrát jsem se napila něčího piva, ale neměla jsem ho moc, koláč jsem si dala řekla bych za střízliva (asi tak v čase 1:30). Později, tak v 5 ráno, přítel naléhal, že půjdeme domů, tak teda ok, už jsem neměla tolik energie, tak jsem šla. Ale valila jsem k první trafice, protože jsem stále měla obrovskou žízeň. V autobuse mi pak začlo být divně, jako kdybych se ještě potřebovala hýbat, hrozně jsem funěla a to trvalo až do příchodu domů. Načež jsme vystoupili o zastávku dřív, protože jsem se ještě chtěla projít. Musela jsem se ale taky jednou zastavit, protože mi začlo zas být špatně z toho pohybu. Doma pak začalo největší psycho. Pálení na hrudi, bušení srdce, které na mě působilo, že fakt tluče do těch žeber, že je snad větší. Střídavě zimnice a vedro. Jako trvalo to dle mého názoru tak hodinu a půl, nevím. Už jsem vážně přemýšlela nad tím, že pojedu do nemocnice a někdy si i myslela, že usnu a už se neprobudím. Nebo že mi to srdce vybuchne. Hrozně jsem panikařila. Pomohl mi dost přítel, který mě všelijak utěšoval. Ale nevěděla jsem vůbec co dělat, zda se mám spíš hýbat a nebo v klidu ležet. "V klidu ležet" nakonec převážilo. Toto už nikdy nechci zažít. Přemýšlím, jestli to bylo proto, že jsem z klubu odešla moc brzo a nebyla jsem ještě "dotančená" nebo jsem si to nějak psychicky vyvolala, že se třeba přítel tolik nebavil, a tak mě to mrzelo. Fakt nevím. Je fakt, že před tím užitím jsem trochu strach měla, co bude, kvůli tomu červenci. Ale že by se to projevilo až na konci, to se mi nezdá. Já vím, že mi asi nějakou konkrétní odpověď nedáte, spíš takový obecný věci, co jsem se tu už dočetla. Je zajímavé, že se snad všechny podobné problémy týkají pervitinu a já měla extázi. Vždyť je to proboha lehká droga! Ne nějaký humus jako pervitin, to odmítám kdykoli užít. Když už není "bezpečná" extáze, tak co teda? Není to fér, drogy jsou ilegální, a proto člověk nemůže nikdy vědět, co si to vlastně dává. Kdyby byly legální, nedocházelo by tolik k výrobě těch všelijakých nebezpečných mixů a náhražek, ale člověk by si mohl přečíst, co v tom je. Já nechci být feťák, chci se jen jednou za čas pobavit, zatančit si - a pít alkohol??? To snad ne. Vždyť ten je na úrovni heroinu, jak to, že ten je legální a podělaný (pardon) éčko ne? Máte vůbec osobní zkušenost s drogami? Protože, omlouvám se, ale nemyslím si, že člověk, co nikdy nic nezkusil, dokáže chápat, co se děje sjetýmu člověku ;) . Můžete mi doporučit něco bezpečnějšího?? Je fakt, že v mojí rodině jsou problémy se srdcem časté, tak možná i to má nějaký efekt. Ale jednou za čas bych si zatančit chtěla a prostě mě to víc baví, když jsem trochu mimo, než střízlivá. Děkuji.