INTERNETOVÁ PORADNA
25.8.2016
Dobry den. Co rict clovekovi aby si uvedomil ze ma problem z pervitinem ze si nici zivot? Pritel je mu 27 od vic jak rok fetuje a od zacatku roku proste jde to vodou dolu. Dal vypoved v pracy, pak si neudrzel dalsi pracu, prisel o vodicky, je na pracaku ale zeby jit ci aspon hledat praci nema zajem. Od te doby co jisem zacela mu rikat at zabrzdi ze prehani zacal mne odmitat a to ja jsem ta nejhorsi ze ho obmezuji v jeho svobode. Prestal komunikovat. Dlouhou dobu myslela jsem ze to jen ke mne se tak sprava ale on tak jedna hnusne ze vsema. Jen lze ale ja se obavam ze to nejsou lzi ale paranoje a halucinace. Doma uz ani nebydli obcas prijde jak jsem v prace. Rekl ze nechce mne trapit a tak spi v aute v lese albo na parkovisce. Jen ze on ne spi a skoro nic neji. V potstate zije 4/1 styri dni vzhuru jeden spi. Mam strach ze si zacal pihat do zili. Obcas da se z ni mluvit normalne ale staci jedno slovo zeby se shroutil do sebe. Vnima a resi jen pervitin ostatne ho nezajima. Chova se tak jakby se mu libil takovy zivot. Ale obcas padne mu slska obejme mne silno a rika ze citi zlost, strach, uskost, bezmoc. Nejide o nas vstah ani o lasku ale o zivot cloveka. Nechci se chovat jak spoluzavisla ani ho podporovat v zavislosti. Jak mam z ni mluvit zeby zacal komunikovat? Nevim mozno to nema uz zaden smysl a bude lepsi nehat ho tak jak je ale je mi ho proste lito. A kazdy den videt jak zije v nejakej cernej dire uzavreny v sebe a pomalu se zabiji i mne nici.
32586Dobrý den,
děkujeme za oslovení naší poradny. Zkusím jít rovnou přímo k Vaší otázce. Bohužel neexistuje nějaký univerzální návod na to, co říct blízkému, který má problémy s drogami. Každý člověk je přece jen jiný, každý příběh "závislosti" je něčím specifický a každý potřebuje něco trochu jiného. Někdo například hodně podpory od blízkých, někdo si na to potřebuje přijít sám atp..
Pokud se mám alespoň nějak vyjádřit, tak Vám mohu poskytnout např. TENTO text (pro blízké osob, které mají problém se závislostí) a napsat Vám, že vše se většinou odvíjí od toho, zda je Váš přítel ochoten pro změnu něco udělat a zda si vůbec dokáže představit život bez pervitinu. Pokud ano, tak bych byl asi citlivý k tomu, o co si v konkrétních situacích říká a podle toho reagoval. Pokud ještě ne (což tak trochu vnímám z Vašeho popisu situace), tak bude především na Vás, abyste co nejdříve zjistila, kde jsou hranice Vaší pomoci, tedy toho co už pro partnera dělat nadále nechcete nebo nemůžete a co jste naopak ochotná ještě investovat. Někdy také může pomoci otevřeně a bez výčitek mluvit o Vašich pocitech a obavách, o tom, co jste napsala nám - jak jej vnímáte ("uzavřený v černé díře"), že se o něj bojíte, že Vás to trápí...
Z těchto důvodů (navíc za takto složitých okolností) bych Vás chtěl maximálně podpořit, abyste v prvé řadě vyhledala pomoc pro sebe a zkusila si domluvit přímou konzultaci s profesionály z oblasti léčby závislostí. Vnímám totiž jako důležité mít teď možnost se o někoho opřít a získat čas a odvahu k přemýšlení o dalších Vašich možných krocích.
Ve Vašem okolí působí organizace (viz tento ODKAZ), kde byste celou situaci mohla probrat anebo kde by Vás případně měli umět nasměrovat na adiktologa/terapeuta ve Vašem městě/okrese. Na stejné místo pak můžete přijít i s přítelem, pokud by o to měl zájem.
Mnoho sil přeje poradna EXTC!