20.4.2017
Dobrý den, rád bych se zeptal zda existuje nějaké přijatelné, zdraví nezávadné množství braní pervitinu a jestli ano, tak jaké a jak často? Já vím, taková otázka může znít absurdně, ale když se nad tím člověk zamyslí, tak proč ne, vždyť plno drog neuškodí, když se to s nimi nepřehání, tak proč ne pervitin? U alkoholu je taky přece známo, že jedna sklenička vína denně neuškodí, ale naopak je zdravá a nebo, když si někdo zahulí 1 týdně, tak mu to taky neublíží. A co pervitin jaké množství je u něj přijatelné? Předem děkuji za odpověď.
32144Dobrý den,
na Vaši otázku bohužel nedokážu jednoznačně odpovědět. Jde o to, že ani s alkoholem to není tak jednoduché, jak je občas předkládáno v tisku a část lékařů sice sděluje, že "sklenička denně neuškodí", druhá část (k nimž se mj. řadí profesionálové z Kliniky adiktologie) je ovšem proti a nesouhlasí s bezproblémovostí každodenního pití a to ani v malém množství.
Zobecňování se zde tedy příliš nevyplácí, jelikož ve vztahu k de facto všem psychoaktivním látkám vždy ovlivňuje výsledné působení a následky značné množství těžko předvídatelných faktorů a již jen zdravotní charakteristiky každého člověka (odlišná chemická rovnováha v mozku, biochemické složení, citlivost organismu atp.) mohou solidně míchat kartami u každého jinak. To víceméně znamená, že co jednomu ničí zdraví velmi rychle, může být u jiného nenápadné a pozvolné či se dlouho neprojevuje v takové míře.
Z výše uvedených důvodů se nerad pouštím na tenký led spekulací, jak by mohlo vypadat a zdali existuje "nezávadné množství pervitinu". Vzhledem k dlouhodobým zkušenostem z mé adiktologické praxe a setkávání se s častým tvrzením ve smyslu "užíval jsem nejdřív málo a kontrolovaně, pak se to ale postupně tak nějak zvrtlo" jsem u této látky spíše skeptikem. V případě metamfetaminu je množství proměnných také o řád vyšší (vzhledem k různé "kvalitě" a množství zbytkových příměsí/chemikálií), zároveň je zde podobně jako u alkoholu vysoký potenciál vyvolat závislost. To praktický znamená, že existuje značné riziko, že minimální množství užité látky časem může snadno přerůst ve vyšší level konzumace. Obvykle se tak stává pozvolna a plíživě anebo při nestandardních či náročných situacích v životě člověka. Také je třeba zmínit dědičnost a náchylnost k závislostem, která vše dále ovlivňuje.
Jednoznačnou odpověď Vám tedy nejsem schopný dát, pokud budete mít zájem můžete si přečíst ještě tuto diplomovou práci, kde najdete ještě více informací na toto téma.
Pěkný den přeje poradna EXTC