INTERNETOVÁ PORADNA
3.12.2017
Dobrý den, mám takový problém... Můj přítel hulí. Je mu 17 let a hulí už přes rok každý den. Znám ho sice jen krátce, ale moc si rozumíme a záleží mi na něm. Chci mu pomoct, vidím jak ho to postupně ničí, jak po fyzické stránce (hubne a samozřejmě mu to ničí vnitřnosti), ale hlavně po stránce psychické. Vidím, že je na tom závislý. Když je delší dobu bez marihuany, tak se cítí jakoby něco nebylo v pořádku, je furt unavený a neklidný. Vyhledává každičkou možnost, aby si mohl jít zahulit. Problémem je, že on sám to nechce nijak omezit nebo s tím přestat (ikdyž ví, že to je špatné). Navíc má skupinu kamarádů, jejichž aktivitou je hulení na denním pořádku... někdy na party si dá i extázi nebo pervitin. Když jsme byli pouze kamarádi, tak říkal, že kdyby si našel nějakou slečnu, tak by měl motivaci a důvod k tomu, to omezit nebo s tím přestat. Ale teď mi přijde, že to tak není. Už nevím jak dál.
31851Dobrý den,
děkujeme za oslovení naší poradny. To, že se za stávající situaci snažíte být aktivní, hledáte informace a zvažujete, co dělat dál, považuji za dobrý začátek a rád bych Vás za to ocenil. Je také zcela pochopitelné, že Vám nynější stav (frekventované hulení) vadí a že o přítele máte obavy.
Co se týče konkrétní rady. Upřímně řečeno, nebývá snadné hledat zaručený směr a "pomáhat" blízké osobě, pokud o změnu nejeví zájem a motivací příliš neoplývá. Zkušenosti z naší praxe dokládají, že změna přístupu se děje až když si člověk sám uvědomí začínající obtíže (zdraví, psychika, zhoršení či hrozící ztráty blízkých vztahů, škola, práce atd.) či ztrátu kontroly (lze zmapovat např. v tomto testu). Může být proto zásadní otázkou, jak o daných tématech uvažuje Váš přítel.
Za důležité považuji dvě věci. První z nich je komunikace aneb jakým způsobem se s přítelem o zásadních tématem bavíte. Druhou představuje nastavení hranic a limitů Vaší pomoci aneb péče o sebe samotnou. Přestože universální rada neexistuje, mohu alespoň obecněji doporučit si s přítelem co možná nejvíce v klidu (bez nadměrných emocí a obviňování) promluvit o tom, jaké změny u něj dlouhodobě pozorujete (hubnutí, psychické obtíže, neklid), co to s Vámi a Vaším vztahem dělá a jak se vlastně cítíte. Tipy pro můžete najít zde (10 rad, jak vést věcný a konstruktivní rozhovor).
Pakliže by snad nic nezabíralo, tak bych Vás chtěl nasměrovat k úvahám o zmíněných hranicích pomoci a k vyhledání podpory pouze a jen pro Vás. V rámci Mapy pomoci najdete nejbližší terapeutické či adiktologické centrum, ve kterém je možné s profesionály (psychology, terapeuty) vše detailněji probrat a najít vhodné řešení (dané služby bývají bezplatné a anonymní).
Držíme palce. Poradna EXTC