Zodpovězený dotaz

Dotaz

Dobrý den, je mi patnáct let, navštěvuji gymnázium a mám i dobré známky. Poprvé jsem vyzkoušela THC před dvěma lety s kamarádkou, snědla jsem hašiš v jogurtu. Slíbený stav opravdu přišel, ale s ním i výčitky a já se rozhodla, že už nic takového nikdy nechci udělat. Zvlášť proto, že mám opravdu milující rodiče, které si snad ani nezasloužím. Opět jsem se k marihuaně vrátila asi třičtvrtě roku po tom, opět se stejnou kamarádkou, ze které se mezitím stala docela pravidelná uživatelka. Od té doby bych spočítala na prstech kolikrát jsem byla opravdu "zhulená", vždy to bylo s přestávkami a maximálně jednou nebo dvakrát do měsíce. Nejvíce jsem užívala marihuanu tento podzim, často i společně s alkoholem, který jsem od září pila snad každý pátek i sobotu. S marihuanou jsem skončila po mojí první špatné zkušenosti s ní, kdy jsem nebyla schopna ničeho a myslela jsem si, že umírám nebo jsem naprosto zešílela. To bylo na přelomu října a listopadu. Od té doby jsem vyzkoušela extázi, ta na mě neměla žádné silnější účinky. V pátek jsem si dala dva prášky (Kodein) a zapila to pivem a třemi panáky. Druhý den ráno jsem se cítila dobře, ani mě nebolela hlava. Kolem jedenácté hodiny se mi najednou v nákupním centru začalo dělat špatně, vnímala jsem i hrozně vzdálené zvuky, vše bylo zpomalené. Třásla jsem se a byla mi zima, napadaly mě zvláštní myšlenky a svět jako by se vždy zhmoťnoval a poté se měnil v pouhou kulisu. Naši mě vyzvedli a jeli jsme pryč, do přírody. Prospala jsem se a myslela jsem si, že už jsem v pořádku. Jenže večer, když jsme byli v restauraci se tento stav opakoval, akorát v menší míře, takže jsem tím rodiče nechtěla zatěžovat, hlavně kvůli pocitu viny za svůj čin. V neděli mi bylo skvěle, ale večer se mi zdálo, že se mnou zase něco je. Nevím jak to popsat, připadala jsem si jako bych jezdila po horká dráze nahoru a dolů, nebo se houpala na houpačce opravdu vysoko. Viděla jsem věci, jako bych byla postavou v počítačové hře. Řekla jsem si, že jsem jen unavená a šla jsem spát. Ráno jsem spěchala do školy, moc jsem nestíhala, a tak jsem běžela. Nasedla jsem do tramvaje, bylo mi nepříjemně z té změti hlasů a tolika lidí, co mě obklopovali. Tento pocit vystupňoval u školy, kde jsem se začala třást, vnímala jsem každý sebemenší pohyb a slyšela každý i opravdu vzdálený zvuk. Cítila jsem hroznou tíseň a rodiče si mě museli vyzvednout. Chci se zeptat, zda je to nějaký defekt způsobený nadměrnou konzumací omamných látek a zda se toho dá zbavit. Bojím se, zda vůbec budu schopna zase normálně fungovat. Měla jsem vždy vysoké cíle a říkám si, že přeci nemůžu být břemenem svých rodičů. Je tedy možné se nějak detoxikovat, nebo si myslíte, že to není jen vlivem omamných látek? Předem děkuji za odpověď a přeji pěkný den.