Zodpovězený dotaz

Odpověď

Dobrý den,

děkujeme za Váš dotaz. Ztráta energie, chuti do života i neschopnost prožívat pozitivní emoce po vysazení pervitinu, je poměrně častá, obzvlášť po tak dlouhé době. Je to nejčastěji kvůli tomu, že tělo i mozek jely takzvaně "na dluh". Vydávaly velké množství energie, v mozku došlo k velkému výdeji serotoninu, noradrenalinu a dopaminu, bez jejich zpětného vychytávání. Ty pak delší dobu chybí, než se neurochemie v mozku a příslušná centra dají znovu do pořádku.

Naučné video, co se děje s mozkem v abstinenci, bohužel k dispozici nemáme. Můžete se podívat na video prezentaci, kde je popsáno, jak dochází k vyčerpání serotoninu a noradrenalinu, což může za úbytek pozitivních pocitů. Prezentace se posouvá kliknutím na puntíky pod ní.

Za jak dlouho to odezní je u každého jiné. Někdo mluví o tom, že se vracel do normálu rok, dva, někomu to trvá několik měsíců. Záleží zejména na neurochemii mozku. Proto se často vyplácí vyhledat pro sebe pomoc. Někomu v tomto období pomáhá spolupráce s odborníkem z drogových služeb, nejčastěji s terapeutem, který může tímto obdobím provést, vysvětlit, co se s ním děje a sdílet obtíže. Někdo zase překlene toto období krátkodobým nasazením antidepresiv, než se hladiny neuropřenašečů (zejména serotoninu a dopaminu) zase stabilizují. Odborná pomoc se vyplácí i z toho hlediska, že když je člověku mizerně, nejvíc hrozí, že se k droze vrátí.

V tomto období také často pomáhá i podpora někoho blízkého a to, že jste v tom nyní dva, může působit velmi podpůrně. Zároveň to ale v sobě může skýtat i riziko, například, že budete z potíží dříve "venku" a přítelkyně ještě bude "bojovat". Nejde proto vycházet pouze ze sebe, přestávání s pervitinem (a i jinými dorgami) je totiž velmi individuální.

Držíme palce.

Poradna EXTC