Zodpovězený dotaz

Odpověď

Dobrý den,

děkujeme za důvěru. Píšete o dlouholetém vlivu pervitinu na Váš život a nespokojenosti s tímto stavem. Léčba (ústavní) Vám doposud pomohla jen částečně a ve finále jste se k dané látce po čase navrátil. Rád byste s ní konečně přestal a ptáte se, jestli se má smysl se o to opět pokusit.

Na úvod bych Vám chtěl především napsat, že maximálně cením, že to nevzdáváte a že si dokážete říct o podporu. To je za mě základní a rozhodně důležitý krok k tomu, aby se mohlo nadále něco trvaleji změnit. Moje odpověď bude možná trochu předvídatelná a v podstatě jednoduchá. Za mě rozhodně má cenu se snažit a nabrat sílu (a odvahu) k dalšímu pokusu o dostání pika z Vašeho světa a zvolit co možná nejpoctivější přístup v rozklíčování, "jak je možné, že si Vás piko vždy najde". To, že se to doposud ještě trvaleji nepovedlo, nemusí vůbec znamenat, že to při Vaši upřímné motivaci a odhodlání nepůjde.

Z mé víceleté terapeutické praxe mohu na závěr zobecnit, že se stává, že ústavní léčba nemusí hned vše vyřešit. I z tohoto důvodu se standardně nabízí tzv. doléčování čili pravidelné docházení k terapeutovi/psychologovi či na skupinovou terapii po ústavní léčbě a následné řešení zásadních témat, která na dotyčného čekají po návratů domů. To pak výrazně zvyšuje šance, že dotyčný nezrelapsuje (anebo uklouznutí záhy zastaví) a bude se mu dařit lépe.

Zkuste také zvážit, jak zapojit co možná nejvíce pomoci a podpory zvenčí (viz. např. vyhledání pro Vás vhodného terapeuta, víc v tomto textu). Na začátek může mít také význam vyzbrojení se základními informacemi a ujasňování jaké situace pro Vás mohou být do budoucna rizikové. Další údaje můžete načerpat např. v tomto a tomto textu anebo v publikaci našeho brněnského kolegy.

Držíme Vám palce! Poradna EXTC