Zodpovězený dotaz

Odpověď

Dobrý den,

děkujeme za dotaz. Přítel měl zřejmě na mysli psychickou závislost, nikoliv duševní. Ta na pervitinu skutečně nastat může, jelikož je jeho závislostní potenciál velmi vysoký. Více informací na dané téma najdete např. v rámci tohoto odkazu.

V prvé řadě bych chtěl podpořit Vás (pokud přítel nechce nikam docházet a obává se "provalení"), abyste vše zkusil přímo a detailněji promyslet s adiktologem či psychologem/terapeutem. Může jít například o Vaše limity pomoci (neboli jak se nestat spoluzávislým), na co být opatrný, čemu se společně věnovat více, čemu méně atd.

Co se týče oblasti testování. Upřímně řečeno, v partnerských vztazích může jít o mírně kontroverzní přístup a skrývá vícero pastí pro obě strany - např. může narušovat potenciálně rovnocenný vztah mezi dvěma dospělými, kde se jeden najednou staví do role kontrolujícího a druhý kontrolovaného. ZDE je základní text našich kolegů, který popisuje možné plusy a mínusy.

Přibližnou dobu detekce (z moči či slin) pervitinu najdete v této naší tabulce (záleží na vícero faktorech). Vliv může mít i typ testu - údaje o něm by Vám měli umět poskytnout v místě, kde byste jej zakoupil (např. v lékárně).

Rád bych však opět zdůraznil, že je obecně vyzdvihován spíše otevřený, transparentní a neobviňující rozhovor (viz 10 rad jak vést konstruktivní rozhovor, po srolování níže), kde si obě strany mohou začít vyjasňovat, jak se závislostí na návykové látce pracovat (a konec konců se vztahem obecně). Pokud se přítel obává docházení do některé z adiktologických organizací (jsou vázány mlčenlivostí), dokážu si představit, že by mohlo být variantou i navštívení jakéhokoliv zkušenějšího soukromého párového terapeuta, viz Vaše lokalita a např. recenze na webu známý lékař.

Co se týče individuální terapie pro přítele. Při výběru by mohl pomoci např. tento text. Důležitým faktorem také bývá, aby si terapeuta našel sám (i tím obvykle dotyčný dokládá určitou motivaci a to v tom smyslu, že s pervitinem chce něco dělat a že to se změnou myslí vážně). Ideální by samozřejmě bylo, aby zmínění terapeuté měli přesahy do adiktologie. Domnívám se zároveň, že typ terapie nemusí být ve finále až tak důležitý.

Nutno závěrem dodat, že naše organizace v Praze nepůsobí, proto zde nemohu být příliš nápomocný, můžete však anonymně zavolat např. do této (či této) organizace a zkusit se informovat o konkrétních variantách.

Držíme vám palce. Poradna EXTC