6.1.2019
Dobrý den,dlouho jsem váhal než jsem se rozhodl napsat Vám můj příběh.Tak tedy do toho.Od 16 let jsem tzv "hulič",tvrdý drogy jsem odsuzoval,neměl potřebu je zkoušet ani o nich a jejích účincích něco vědět.Vydrželo mi to dlouhých 13 let než jsem čistě ze zvědavosti zkusil pervitin.Věděl jsem,že pár kamarádů v tom jede,zajímalo mne co se jim na tom tak líbí,co jim to přináší.Dal jsem si moc,zažil si peklo s tím spojený a nechtěl to už vidět,nedokázal jsem nijak využít stav a účinky.Sehnal jsem si to znova cca po 6 měsících na svoje 30 narozeniny a časem tomu propadl. Věděl jsem kolik si dát abych nebyl moc a stavy na tom se mi začali vyloženě líbit.Skončila v tom kolikrát celá moje výplata,přestal jsem se stýkat s "normálníma" lidma.Moje jízdy trvaly klidně i 14 dnů.14 dnů den co den sjetej,když přestávalo účinkovat tak se tam poslalo další.Teď se z toho snažím dostat.Moje otázka zní:Může být člověk po takových jízdách časem zase "normální"? Mám kolem sebe přátelé kterým jsem se svěřil a podrží mě ale mám strach že selže mé já,že dostanu chuť,řeknu si,že si dám jen lajnu a zase tomu podlehnu.Ruku na srdce,nic těžkého to není.Pořád ještě mám svůj žebříček hodnot a dopadnout třeba jako ten od kterého jsem sháněl rozhodně nechci tak se snad zadaří
31207Dobrý den Martine,
díky za sdílení Vašeho příběhu. Oceňuji, že své užívání pervitinu reflektujete a snažíte se s tím něco dělat. A hlavně jste oslovil své přátele, kteří Vás mohou podržet. To je rozhodně dobrý základ úspěchu. Pokud bych měla odpovědět jednoduše, tak to vidím pozitivně, člověk podle mého názoru může být po takových jízdách zase normální.
Samozřejmě záleží na tom, jaká k tomu vede cesta. Každý to může mít trochu jinak. Také zkušenosti různých uživatelů pervitinu jsou různé. Jsou lidé, pro které byl pervitin jen krátká epizoda v jejich životě a nepřinesl jim vážnější potíže. A pak jsou lidé, pro které to znamenalo zásadní zásah do všech oblastí jejich života a nedařilo se jim to změnit. Nedokážu říct, co z toho bude Váš případ.
Vaši otázku beru tak, že máte na mysli být normální ve smyslu žít jako dřív, nemyslet na pervitin a nepodléhat chuti. Je potřeba počítat s tím, že pervitin je látka, na které vzniká psychická závislost. Bezpochyby tedy může být náročné chutě na pervitin zvládnout. Nemusí se to podařit hned nebo napoprvé a celé to může nabrat nejrůznější směry. Jak sám píšete, nic těžkého to není a člověka může lákat "dát si jen lajnu".
Co vidím jako zásadní, tak dívat se na vše v širším kontextu. Nejde jen o pervitin. Jde o to, jak člověk žije, co ho těší, co ho trápí, jak zvládá různé zátěžové situace, jaké má kolem sebe lidi a jak píšete i Vy, jaký má žebříček hodnot. A o spoustu dalších věcí.
Přijde mi proto důležité co nejlépe tohle všechno prozkoumat, znát své silné a slabé stránky, vědět co chcete a proč to chcete a tak být co nejlépe připraven. Kromě sdílení s přáteli bývá velmi nápomocné obrátit se případně i na odborníky (psycholog či psychoterapeut), kteří Vás tím vším mohou provést.
Zdraví poradna EXTC