23.1.2019
Dobrý den, můj otec (54) je těžký alkoholik. Několikrát byl na několik měsíců v Dobřanech na protialkoholové léčbě. Asi před 5 měsíci byl hospitalizován v nemocnici, protože mu selhávala játra a zvracel krev. Doktoři i já jsme tátovi opakovali, že další pití alkoholu by bylo riskantní vzhledem ke stavu jeho jater. Nicméně před měsícem jsem ho našla u něj v bytě v naprosto příšerném stavu. Týden jsem ho dávala dohromady s tím, že už začíná mít dluhy, že už si musí najít práci. Táta souhlasil, že už je v opravdu špatné situaci, nemá peníze a potřebuje jakoukoli práci. S pomocí mojí matky (jsou rozvedení) jsme mu domluvili pohovor v práci, ve které o něm vše věděli a přesto by ho zaměstnali za slušné peníze. Přijali ho a táta vypadal, že má radost. Bohužel, když měl nastoupit, tak nám volali z firmy, že ho hned první den vyhodili, protože mu naměřili 4 promile. Táta se hájil tím, že si uvědomil, že nemůže být 8 hodin denně zavřený v nějaké fabrice a že si sám najde jinou práci. Takže momentálně platí za alkohol kartou, na které už mu naskakuje nemalý dluh, pořád pije, práci nemá a mohli by ho vyhodit z pronajatého bytu na ulici. O Dobřanech už nechce ani slyšet a nikam se prý zavřít nenechá, podle něj se tím jen oddaluje problém. Opravdu nevím co s ním, často mluví o tom že už pro něj němá nic cenu a rád by se už nikdy neprobudil.... Z rodiny jsem mu zbyla jen já, proto za něj cítím zodpovědnost, ale už nevím co mám dělat.
31166Dobrý den,
z Vašeho dotazu je vidět, že otci chcete pomoci a hledáte všemožné cesty, jak jeho situaci zlepšit. A je určitě důležité, že otec má Vaši podporu a péči. Jen si říkám, že zvládat tohle všechno musí být náročné. Bohužel lidé, jejichž blízký se potýká s podobnými problémy, zažívají tyto situace, kdy neví, jak dál.
Z toho, co píšete, na mne hodně působí Vaše závěrečná věta a sice, že za tátu cítíte odpovědnost. Mám-li být upřímný, tak si nejsem tak úplně jistý, jestli přebírání odpovědnosti za někoho jiného (pokud sám o změnu, zdá se, prozatím příliš nejeví zájem) může něco zásadněji změnit a jestli tudíž neexistuje riziko, že by se mohlo jednat o sisyfovskou práci.
Jinými slovy řečeno, mám tak trochu obavu, že dokud nemáte od táty jasnější mandát (např. ve smyslu "potřeboval bych podpořit a sám pro to také hodlám něco aktivně dělat", např. podstoupením další léčby, klidně jinde než v léčebně) a není příliš patrná jeho motivace ke změně, tak je zcela pochopitelné, že už nevíte co dál. Vzhledem k tomu, co všechno děláte (a udělala jste), je pro mne tak spíše otázkou, kde jsou hranice Vaší pomoci a péče o sebe.
Za sebe bych chtěl proto ve své odpovědi podpořit především Vás, abyste si i nadále dovolila říct si o podporu zvenčí a náročné životní období pokud možno s někým probrala (nejlépe opakovaně). Rozhodně je fajn mít někoho, kdo může být oporou zase Vám. A může to být někdo blízký anebo přímo psycholog či terapeut, nejlépe z oblasti adiktologie, viz Mapa pomoci. ZDE případně najdete další informace, více zaměřené na oblast alkoholové závislosti. Existují také svépomocné skupiny lidí s podobnou zkušeností jako máte Vy, kde se dá jednak načerpat inspirace k řešení, ale především podpora, kterou si zasloužíte.
Držíme Vám palce! Poradna EXTC