Zodpovězený dotaz

Dotaz

S přítelem jsme brali rok pervitin. Poslední půlrok začal přítel postupně brát téměř každodenně. Já momentálně přestávám. S tím přišla spousta problémů ve vztahu. Podváděl mě, lhal mi, byl zlý, hrubý a obviňoval mě z podvádění. Udělal mi vše špatné, co jsem nikdy nemyslela, že by mi udělal, tohle samo o sobě bylo pro mě destrukcí, přesto to se mnou uměl tak, že jsem vždy zůstala, že jsem dokonce měla pocit, že za to můžu já. Já mu byla vždy věrná, 2 roky, neměl důvod, přesto mě podezíral. Vyvrcholilo to v něco nesnesitelného. Bral mi mobil, kde nic nenašel, ale právě proto mě obviňoval ještě více s tím, že jsem vše smazala, dokonce myslel, že mám na mobilu pokročile nastavená nějaká gesta, abych jedním kliknutím vše skryla. Nutil mě opakovaně nahlas volat známým, které podezříval, řekl mi, co přesně říct, aby se mu potvrdilo, co potřeboval, následně vyjížděl, že to máme vždy domluvené. Sám dřív z mého mobilu psal lidem a volal lidem, když chtěl piko, na to následně zapomněl a když zprávy objevil, nešlo mu to vysvětlit. Křičel, často odcházel s tím, že jde toho hajzla zabít a já ani nevím, o kom mluví zrovna teď. Střídavě se vyptává na různé lidi, kteří pro mě nic neznamenají a sama je pořádně neznám. Vyslýchá mě, musím se neustále obhajovat. Každá maličkost, která je úplně normální se mu nezdá a následuje (říkám tomu) soud, klidně celou noc, kdy řeší např. od koho mám čokoládu (která byla od babičky), protože jsem si ji nechala na stole nebo kde jsem byla nějaký večer, který jsem strávila doma na počítači, protože se mu nezdála historie prohlížeče, která seděla.. za den si všimne několika takových věcí. Říká že byl blbý a naivní, že mi kdy věřil, že jsem prolhaná kurva, štětka, coura. Nadávky jsou na denním pořádku, neuvěřitelně mě psychicky ničí. Cítím se jako špína, přestože jsem nic neudělala. Dohání mě k šílenství, sama jsem přemýšlela o pobytu na psychiatrii. Už vím, jak umí manipulovat, vím, že má problém v hlavě, že potřebuje pomoc, ale když ji nechce? Věří svým bludům, je to nekonečné. Od doby kdy to začalo jsem se snažila ho z toho vytáhnout, pomoct mu, někdy se zdálo, že se zlepšil, často se omlouval, že mě miluje a že je jen žárlivý a proto si vymýšlí věci v hlavě. Říkal mi, ať ho na to jen upozorním, až to přijde znovu, jenže přišlo to klidně jen pár hodin po jednom z tisíce těhle rozhovorů a v tu chvíli je mu všechno jedno a má jen svou pravdu a chce mi co nejvíce ublížit. Konečně po neskutečně dlouhé době, jsem ho opustila, zatím je to pár dnů. Střídavě mi píše, že mě potřebuje, mou pomoc, já mu chci pomoct, ale jak? Nikdy nepůjde k odborníkovi, potřeboval by hospitalizaci, ale já ho tam těžko dotáhnu, musí chtít on.. Znamená to, že kvůli své nemoci, se z toho nikdy nedostane? Když mu přepne, píše mi nadávky, a že se mu vše teď potvrdilo, tím že jsem ho opustila, že jsem šukala jinde, dokonce si vymýšlí, že mě někdo nafotil nebo viděl, čímž prohlubuje můj strach o jeho duševní zdraví. Prosila jsem ho, aby si aspoň zkusil být čistý pár dní, týdnů, aby se na to mohl podívat čistě, odpovídá "teď to vidím čistě, to jsem potřeboval celý život". Nevím co dělat, chci jen aby byl v pořádku, chtěla bych se rozejít s tím, že se stabilizoval a ať ví, že po tom jak mi ubližoval a podváděl mě s ním už nemůžu být. Nechci ať žije v bludu do konce života, já ho milovala. Mám o něj strach. Děkuji za odpověď.