Zodpovězený dotaz

Dotaz

Užívání marihuany a problémy se školou u syna. Dobrý den, obracím se na Vás v situaci, kdy jsem bezradná, se kterou ale vy, jak věřím, máte spoustu zkušeností a budu vděčná za jakýkoli tip nebo radu, co bych mohla udělat. Problém je v tom, že můj osmnáctiletý syn kouří pravidelně marihuanu. Začal s tím před více než rokem, nejdřív si zahulil jednou za čas s kamarády na diskotéce. Netajil se tím a já jsem to akceptovala s tím, že nemá cenu mu to zakazovat a zkusí si to skoro každý. Bohužel jsem časem zjistila, že hulí nejen jednou za čas na akcích ale téměř každodenně, buď sám doma nebo s kamarádem v parku. Přijde mi, jakoby si tím odbourával každodenní stres. Několikrát jsme se kvůli tomu pohádali, jeho reakce vždycky byla, že tomu nerozumím. Ve stejné době začal mít problémy se školou, byl tehdy ve druhém ročníku gymnázia, školu do té doby zvládal víceméně bez problémů, celou základní školu měl téměř bez učení vyznamenání, pak na gymnáziu bez většího učení a snažení měl trojky, kdyby se trošku víc snažil, mohl mít jedničky. Pak ale zhruba před rokem přestal do školy chodit, přestal plnit jakékoli úkoly. Nejdřív za mnou chodil, buď že v noci zvracel a musí zůstat doma nebo tvrdil, že má teploty, několkrát mi od něho během dne přišla sms-ka, že tu školu nedává a po této hodině odchází domů. Snažila jsem se mu buď vysvětlovat, že takto to nejde, nebo jsem reagovala tak, že jestli ho ta škola opravdu nebaví, může jí hned nechat a jít dělat pomocného dělníka, i použít jedinou věc, která mu trošku vadila, zrušit mu mobilní data v telefonu. Několikrát jsme spolu mluvii i o možnosti přestupu na jinou školu, nedokázal ale nikdy říct, kam by chtěl přestoupit a co by chtěl dělat. Tento stav trvá již asi rok beze změny. Druhý ročník ukončil pomocí reparátů, nyní ve třetím ročníku propadá ze tří předmětů, je absolutně demotivovaný. Od dětství hrál závodně fotbal a já jsem ho v tom vždycky podporovala, nyní ho už ani sport nebaví, na fotbal chodí spíš jen ze setrvačnosti a po této sezoně chce skončit. Ještě doplním, že před rokem a půl byl velmi zamilovaný do spolužačky, která se s ním pak rozešla, což hodně špatně nesl, takže i toto mohlo přispět k jeho celkové demotivaci a ztrátě půdy pod nohama. Snažila jsem se ho vždycky vést k tomu, že si spolu nelžeme, což až do jeho sedmnácti let platilo. Nyní mi lže, že trávu nekouřil, i když ji u něho cítím, že úkoly do školy plní, i když mi pak volá jeho třídní, proč je od něho nemá. Přitom cítím, jak je mu to lhaní samotnému trapné. Problémy si nepřipouští, tvrdí, že školu udělá, že od příštího měsíce (už celý rok vždycky od toho příštího) se začně učit a všechno dohoní. Myslím ale, že tomu sám nevěří, je to jen způsob, jak co nejrychleji ukončit rozhovor se mnou. Když argumentuji tím, že ztrácí úctu i u svých spolužáků, reaguje tím, že mu na nich vůbec nezáleží, že s těmi lidmi nemá nic společného. Bojím se, že školy opravdu nechá nebo dospěje k tomu, že ho vyloučí, skončí doma a jeho jedinou náplní bude hraní her na PC a kouření trávy. Také se obávám dopadů na jeho psychiku, protože jak u nás tak v rodině bývalého manžela se v širší rodíně vyskytly deprese a myslím si, že jedním z důvodů pravidelného kouření marihuany je potřeba odbourat stresové situace, kterým syn mimořádně podléhá. Omlouvám se za délku svého dotazu a budu vám vděčná za jakoukoli radu nebo tip, co bych v této situaci mohla udělat.