Zodpovězený dotaz

Dotaz

Zdravím Vás
Nikdy jsem se nedostal do kontaktu s drogami ani s lidmi, kteří je užívají. Jenže kvůli jedné chybě jsem skončil ve vězení – ne za žádný závažný zločin. Teprve tam jsem zjistil, že téměř všichni spoluvězni (99,9 %) pravidelně užívají drogy. Tento problém je opravdu rozsáhlý.

Odsouzení mají jednou za půl roku nárok na balík, který jim může rodina poslat. Tyto „nárokové balíky“ často obsahují tabák nebo cigarety za nemalé částky, aby si vězeň mohl přilepšit. Jenže paradoxní je, že mnozí ihned po přijetí balíku začnou shánět drogy nebo opiáty. A často je najdou velice rychle. Například ve věznicích v Plzni nebo Kynšperku je dostupnost drog běžnou realitou. Navíc je schopen, když ví, že drogy jsou dostupné, vyměnit celý balík za „ten stav, který prostě musí zažít.“

Neustále mě přemlouvali, abych vyzkoušel pervitin. Tvrdili, že je to fantastické a člověk se po něm cítí skvěle. Vedle pervitinu se tu také často zneužívají léky, jako jsou antidepresiva nebo analgetika (např. Tramal, Neurol, Rivotril). Já jsem však dlouho odolával – nikdy jsem předtím drogy ani tyto léky neužíval.

Nakonec jsem po dlouhém nátlaku pervitin zkusil. Neměl jsem žádná konkrétní očekávání, takže jsem vlastně neměl ani jak posoudit, zda je to dobré, nebo špatné. Ale co je jisté – nedostal jsem „ten stav, který musím zažít,“ o kterém ostatní stále mluvili. Drogu jsem dostal zdarma, nikdy bych za ni neplatil. Účinky, které jsem pocítil – jako nadměrné pocení, zvýšená komunikativnost, nespavost a rychlejší přemýšlení – mi v zásadě stejně dokáže navodit i obyčejná káva nebo energetický nápoj. Nechápu proto, proč lidé pervitin užívají. Když jsem se ptal spoluvězňů závislých na drogách, proč pokračují, i když mají možnost abstinovat, odpověděli mi: „To prostě musíš zažít.“

Gram pervitinu má ve vězení hodnotu až 10 000 Kč, což je absurdně vysoká cena. Lidé jsou ale schopni za 0,1 gramu zaplatit tisíc korun i více. Často přemlouvají rodinu, aby jim poslala peníze, které pak údajně využijí na běžné potřeby, jako je tabák nebo nákup. Ve skutečnosti ale tyto peníze často končí u překupníků drog.

Ještě horší jsou případy, kdy rodiny sami přinesou odsouzeným drogy. Podporovat závislost, když má dotyčný šanci abstinovat, je smutné. Po dlouhé úvaze jsem dospěl k názoru, že za vším stojí peníze. Dozorci pašují drogy i telefony do vězení kvůli zisku, stejně tak někteří rodinní příslušníci. Vězeňská služba bohužel nemá dostatek prostředků ani pravomocí na důkladné kontroly vězňů po návštěvách. Zkorumpovaní dozorci a vychovatelé jsou těžko odhalitelní. Drogy se nejčastěji pašují takzvaným „kufrem,“ tedy ukryté v tělesných dutinách. Dozorci nemají oprávnění vězně tímto způsobem kontrolovat, a pokud je podezření, musí se obrátit na zdravotní středisko. Jenže takové podezření vzniká u většiny vězňů, takže by zdravotníci nedělali nic jiného než prohlídky.

Ačkoliv to může znít úsměvně, je to tvrdá realita. Já jsem pervitin vyzkoušel, ale nedostal jsem to, co jsem očekával. Už ho nikdy nechci – přijde mi to jako naprostá zbytečnost a obrovská škoda peněz. Myslím si, že psychické závislosti se člověk může zbavit snáze než fyzické. Vše ale záleží na tom, zda dotyčný opravdu chce. Když člověk chce, dokáže mnohé.