Závislost nebo závislostní chování se netýkají jen samotného závislého člověka. Jejich důsledky dopadají zpravidla i na rodinu a blízké osoby. Ovšem role těchto osob nemusí být vždy jen pasivní. Rodiče nebo partneři závislých jsou někdy součástí dynamiky závislého chování a mohou jej paradoxně i určitým způsobem podporovat a udržovat.
O tom, že partneři závislých mohou závislost nevědomě podporovat, hovoří také psycholog Aleš Kuda v pořadu Diagnóza F.
Závislost nebo závislostní chování se netýkají jen samotného závislého člověka. Jejich důsledky dopadají zpravidla i na rodinu a blízké osoby. Ovšem role těchto osob nemusí být vždy jen pasivní. Rodiče nebo partneři závislých jsou někdy součástí dynamiky závislého chování a mohou jej paradoxně i určitým způsobem podporovat a udržovat.
Spoluzávislost se týká nejbližšího okolí závislého člověka a je často velmi podceňována. Během případné léčby je pozornost přirozeně upřena na nejvíce problémového jedince, ale to nemusí stačit. „Když je třeba manžel závislý, tak je svým způsobem slabší, žena o něj pak může pečovat a paradoxně jí to vyhovuje, protože kdyby on neměl máslo na hlavě, ona by nad ním neměla takovou moc," popisuje jednu z možných podob spoluzávislosti psycholog Aleš Kuda. Podle něj rodiny závislostním chováním mnohdy velmi trpí, ovšem toto chování je může také do jisté míry spojovat. „Někdy, když se člověk začne léčit ze závislosti a tak nějak vnitřně vyroste, tak najednou začnou partnerské problémy," říká psycholog.
Samostatnou kapitolou v tématu spoluzávislosti jsou mezigenerační vztahy. Problémové chování může tmelit rodinu nebo jí neoddělitelně prostupovat po několik generací. „Zvláštní situace může nastat, když mladý člověk projde léčbou závislosti, přijde domů a chce po rodičích, aby se svým nadměrným pitím začali také něco dělat," vypráví v rozhovoru Diagnózy F Aleš Kuda.
Celý rozhovor je k dispozici ZDE.
Článek pouze obecně shrnuje dostupné informace, konkrétní případy se mohou lišit. Vždy doporučujeme jejich individuální konzultaci.